Nesmrtelná vlna
Pletený vlněný svetr vás díky svým přirozeným termoizolačním schopnostem krásně zahřeje, její plstěná úprava na kabátech má dokonce nepromokavou funkci a když zvolíte speciální jemné typy vlny jako mohér nebo kašmír, nebude jej chtít sundat. Nákupem by to ale končit nemělo. Zima se pomalu hlásí o své slovo, a tak se do šatníku i nabídky obchodů hojně vrací vlněné svetry. A nejen ty. Jak ale upozorňuje stylistka Metropole Zličín Barbora Havlíková, nákupem to nekončí. Velmi důležitou fází je také správná péče, aby vlněné kousky vydržely co nejdéle a šatník byl tak opravdu udržitelný. Pokud nevíte, jak se o vlněné kousky starat, nevěste hlavu. Máme pro vás pár základní tipů a triků, jak na to.
Vlněný svetr, Tatuum, 1499 Kč, Zdroj: se svolením: Metropole Zličín
Jak na kousání
Pokud máte pocit, že vlněné svetry nemůžete nosit, protože vás koušou, zkuste malý fígl. Vlna vždy reaguje na teplotu, proto když si svetr oblečete, vydržte alespoň 10 minut. Jeho vlákna se zahřejí na teplotu vašeho těla a kousání by mělo přestat. Pokud vám je samotná vlna přece jen nepříjemná, vyzkoušejte například její směs s bavlnou. Taková kombinace má stále skvělou hřejivost, ale jemnější strukturu, díky níž “nekouše”. Když už prát, tak vždy rozhodně za studena. Vlna je přírodní materiál, který je přirozeně samočistící a pachu odolný. Kousky z tohoto materiálu proto není nutné prát po každém nošení, jak můžete být zvyklí u syntetických náhražek, jako je například akryl. U vlněného svetru nebo saka postačí, když ho po nošení pověsíte na chvíli do okna a necháte jeho vlákna provětrat. Jakékoli nepříjemné pachy se z nich uvolní, vlna se načechrá do své typické vatové struktury a vy můžete oblíbený kousek bez obav uklidit do skříně.
Když ale přeci jen přijde čas praní, je důležité postupovat opravdu pozorně. U valné většiny vlněných věcí je výrobcem doporučené ruční praní, nicméně pokud máte novější pračku, která zvládá jemný program na vlnu, můžete použít i tu. Ať už zvolíte jeden nebo druhý způsob, nejdůležitější je teplota vody. Ani 30°, ani vlažná, ale úplně studená voda. Prací prostředky volte ideálně tekuté. Co by se ale určitě nemělo používat je aviváž. Vlněné vlákno je duté a strukturované, proto má tak skvělé termoizolační schopnosti, a právě aviváž tuto strukturu zalepí, čímž přijde o hřejivou funkci i o schopnost odvádět vlhkost.
Zdroj: se svolením Metropole Zličín
Nikdy, ale opravdu nikdy nedávejte vlněné oblečení do sušičky. Pokud by totiž přežilo teplejší vodu v pračce, určitě by nezvládlo vysoké teploty v sušičce. Vlna zkrátka a bez výjimky do sušičky nepatří. Nejlepší způsob sušení je naležato. Na klasický sušák rozprostřete ručník a na ten položte vypraný svetr tak, aby byl zachován jeho původní tvar. Sušák umístěte ke zdroji tepla, ale určitě si neurychlujte práci tím, že byste ručník se svetrem dali rovnou na rozpálené topení, to by mohlo dopadnout stejně, jako svetr v sušičce. Ideální je vlněný kousek pečlivě složit a vleže dát do poličky nebo zásuvky. Komínků se nebojte, ty ničemu nevadí. Co by ale vlně neprospělo je věšení na ramínka. Je to totiž poměrně těžký materiál, který má tendenci se vyvěšovat. Na ramínku se tak svetru prověsí ramena a celkově ztratí původní tvar.
Jak na žmolky?
Žmolkování je přirozený proces vlněných vláken, který nastává tam, kde jsou více namáhaná. Jedná se ale o jemné žmolky, které jdou snadno odstranit elektrickým „odžmolkovačem“ nebo speciálním hřebínkem, kterým svetr “oholíte”. Na vlněném svetru se vám nevytvoří tvrdé žmolky jako na akrylu nebo polyesteru, ze kterých je náročnější dostat je pryč a u nichž nelze strukturu materiálu obnovit. Saka a kabáty Není to ale jen o svetrech, do šatníku si můžete pořídit i vlněný kabát nebo sako. U těchto kousků se většinou jedná o směsi, kde je vlna v kombinaci s dalšími materiály. Samozřejmě platí, že čím větší procento vlny a dalších přírodních materiálů, tím lepší kvalita. Stejně jako u svetrů i zde vlna zastane samočistící funkci a není potřeba takové kousky nepřetržitě prát, daleko větší službu vám opět udělá větrání. Pro důkladnější péči je pak jednou za čas odneste do čistírny, praní těchto kousků není na místě. Svrchní látka by se totiž mohla nepatrně srazit, neodpovídala by pak podšívce a celkový tvar daného oblečení by byl narušen.
Vlněný kabát, TATUUM 6199 Kč/ Vlněné sako, GANT, 12599 Kč
Kašmír a merino
O těchto materiálech jste už určitě někdy slyšeli, stále se totiž těší velké popularitě. V obou případech se jedná o specifický typ vlny. Merino pochází ze speciálně vyšlechtěných ovcí z Nového Zélandu a Austrálie, její vlákna jsou mnohem jemnější než tradiční, a i výsledný produkt je proto hedvábně jemný. Díky podnebí, kde ovce žijí, má navíc vyšší schopnost izolace a oblečení je tak prodyšnější. Kašmír pochází z kašmírských koz původem z Asie. Jejich srst je mimořádně jemná a měkká, proto se jejich vlna často svými vlastnostmi přirovnává až k hedvábí. Právě z ní najdete v nabídce nejčastěji svetry nebo šály.
Svetr z čistého kašmíru, Marks&Spencer, 3299 Kč/Pletené šaty ze směsi merino, Lindex, 1999 Kč
Vlna ve znamení udržitelnosti
Zaskočily vás nároky na údržbu vlněného oblečení? Vězte, že možná trochu náročnější ale za to velmi občasné praní, vám díky svým pozitivním vlastnostem vlna vynahradí. Při správné péči vám navíc daný kousek vydrží v šatníku i desítky let, a i když počáteční pořizovací cena může být vyšší, výsledná cena každého nošení je naprosto minimální. A přesně tento přístup je jedním z hlavních pilířů udržitelnosti v módě. Při investici do prvního vlněného svetru nebo třeba kabátu, volte klasický nadčasový střih a neutrální barvu, která se bude hodit k většině věcí ve vašem šatníku. Tak docílíte toho, že nový kousek opravdu vynosíte a vyšší investice se vám vyplatí.
Kontakt a celý článek naleznete na webu (http://www.moda.cz/feed/rss) zde.