Tak doufám, že jste připraveni na nálož fotek z Kostariky, protože v tomhle článku se o ní trošku rozepíšu a zároveň tady dám i fotky outfitů, ať je vše na jednom místě. Tuto dovolenou jsem s přítelem plánovala už od zimy, kdy se nám naskytla možnost jet právě zde a samozřejmě jsme řešili, kam se vydat. Jelikož jsme chtěli nejen surfovat, ale také poznávat přírodní krásy, rozhodli jsme se nakonec pro karibskou část, která je turisticky méně navštěvovaná a taky daleko více „divoká“. Cestu tam jsme plánovali tak, abychom měli pouze jedno mezipřistání v Paříži, do hlavního města San José totiž létá jedna linka týdně, jinak musíte přestupovat v US nebo třeba v Mexiku. My jsme tedy zvolili Air France a letěli pouze s jedním mezipřistáním. Let z Paříže trvá cca 10 hodin a utekl poměrně rychle, hned na letišti jsme si vyměnili sim karty s daty za ty místní a 2 gb mi vydržely v klidu po celou dobu pobytu. Jelikož jsme přistávali poměrně pozdě odpoledne, rozhodli jsme se jednu noc přespat v San José, protože se turistům moc nedoporučuje jezdit v noci autem, cesty jsou sice udržované, ale v pralese člověk nikdy neví, velmi často tam jsou různé překážky na silnici z důvodu dešťů, sesunuje se půda a tak…je tedy lepší jezdit za světla. Hned na letišti jsme si půjčili auto, rozhodně všem doporučuji půjčit si 4×4, protože se vám to, pokud tedy nebudete jezdit jen po městě, bude hodit. Druhý den ráno jsme tedy vyrazili směr jihovýchod, cesta měla trvat od 3 do 5 hodin, podle provozu. Nakonec jsme to zvládli do těch 5 hodin jízdy, člověk totiž v pralese moc rychle jet nemůže a předjíždět se dá dost špatně :D. Naše vilka byla kousek od hlavního turistického města na jihu – Puerto Viejo, konkrétně Punta Uva. Celé pobřeží je lemované nekonečně dlouhými písečnými plážemi, které jsou skoro liduprázdné. Nevěřila bych tomu, kdybych to neviděla na vlastní oči. Většina turistů jednoduše tráví dovolené na pacifické straně a na tu karibskou už se tolik lidí nedostane. Má to tu výhodu, že je tam na Kostariku poměrně levně. Příroda byla něco neuvěřitelného. Nekonečné pralesy jsou všude okolo vás, ráno vám na „zahradě“ řvou opice, za domem si leze líně lenochod a nad hlavami vám v korunách stromů létají tukani. Opravdu malý ráj na zemi. V okolí bylo taky několik přírodních rezervací a parků které jsme navštívili. Za sebe doporučuji hlavně dva: Gandoca Manzanillo National Wildlife Refuge a potom Cahuita national park. Oba dva jsou nádherné, uvidíte v nich spoustu volně žijících zvířat a ty výhledy do krajiny jsou prostě nezapomenutelné. Dva týdny utekly šíleně rychle, surfování ale doporučuji spíše pokročilým jezdcům, já si tam rozhodně zase tak dobře jako např. na Bali nezasurfovala, ale upřímně mi to zase tolik nevadilo, protože mi to místní příroda dosyta vynahradila. Dokonce jsem to měla i s jedním super zážitkem, kdy jsme na svých šatech našla pavouka, který byl velký jako moje dlaň (mrkněte schválně na fotku dole) a málem jsem se počůrala leknutím. I takové je bydlení uprostřed džungle :D.
Kontakt a celý článek naleznete na webu (http://www.theczechchicks.com) zde.