Článek bude o tom, jak miluji boty, jak velký jsem psychopat a jak, když jsem se nemohla rozhodnout, které si koupím, jsem si nakonec vzala všechny. Nemůžu to říct doma, snad to naši nebudou číst a ještě, že už doma nebydlím, musela bych ty boty tajně schovat. Což jsem dělala, potají jsem je nosila do šatny a schovávala do krabic, v botníku nebylo místo a nedokázala jsem nikdy obhájit, proč potřebuji tolik bot, když je pořádně ani nenosím. Já to sama vlastně ani nevím. Z praktického hlediska to určitě nebude, to by mi stačily troje a občas, když tak jdu a koukám okolo sebe, říkám si, třeba bych mohla mít jen troje, jedny jeany, bundu a tolik bych ušetřila a bylo by mi fajn. No a pak projdu okolo výlohy, podívám se na Instagram, Pinterest a najednou mám pocit, že bez těch bot nemůžu žít, že je nutně potřebuju a léto bez nich bude jako narozeniny bez dortu. Jen doufám, že jednoho dne dospěju a budu ve fázi, kdy vážně budu mít boty jenom troje nebo ideálně budu chodit bosá a bude. Často sama sobě říkám, že až budu mít rodinu, už si nic nekoupím, takže se teď zásobuji, jako křeček před zimou. Kdo jiný si během jdnoho měsíce koupí troje boty???? Ale dovolte mi to vysvětlit…
Začněme espadrilama, béžovo černé jsem vážně chtěla od začátku. Tato kombinace barev se mi líbila nejvíce a asi jsem nebyla jediná, protože nikde nebyly, vyprodáno, tři roky. Jednou jsem na ně narazila v LA, ale z ceny se mi udělalo špatně, takže jsem snila dál. Když mi moje kamarádka Hoa z LuxuryPhile nabídla, že pojede do Berlína a nějaké mi přiveze, váhala jsem asi tak minutu, personal shopper je super věc, já bych to ovšem dělat nemohla. Přesně vím, že by to bylo jako mít doma deset štěňat, nechcete se prostě rozloučit. Jestli ty espadrilky okopu nebo zašpiním, trefí mě šlak, u mě mají boty své místo, krabici a světe div se, já i když cestuji, vozím je v krabici a pěkně vycpané a taky mají dustbagy.
Boty č. 2. – tenisky. Kapitola sama o sobě, v Praze chodím pěšky a rychle. Všechny boty tak postupně měním za tenisky a jím podobné pohodlné modely. Na Valentino máskáčové jsem měla zálusk už opravdu hodně dlouho, s růžovou barvou byly na mém seznamu nekonečných přání a pokaždé mi je někdo vymluvil. Všem přišly přeplácané, kýčovité, jen mi neskutečně šmrncovní. Teď jsem dospěla do fáze, že je asi vážně potřebuji, když jsem je našla na Ebay a po láhvi vína nějakým zázračným způsobem vyhrála aukci, bylo to jasné, je to osud :D. Třetí boty jsem nechtěla, pak chtěla, pak nevěděla a pak se nemohla rozhodnout. Jenže vypadaly tak roztomile, ta srdíčka mě dostala, Gucci tenisky doma žádné nemám a tolik holek je vychvalovalo. No jak myslíte, že to dopadlo??? Teď šetřím, minimálně do Vánoc.
Sneakers: Gucci / Jeans: Levis / Bag: Pochette Metis / Top: Pull and Bear / Sunnies: Ray Ban
Kontakt a celý článek naleznete na webu (http://www.theczechchicks.com) zde.