We are weirdos

Ten pocit, když dokážete něco na co můžete být pyšní, byť je to maličkost.... je prostě úžasný. Mám tak nějak pocit, že momentálně se můj život ubírá tím správným směrem. Mám skvělou práci, jsem obklopena těmi nejlepšími lidmi (a to jich nemusí být milion) a blogový svět jde teď nějak stranou. Vždy jsem neměla ráda ty jeho povrchnosti, které vidíte na akcích i mimo ně. Ač samozřejmě skýtá i dobré věci a lidi. Každopádně vždycky jsem si blogovala podle svého, ale teď teprve naprosto a úplně. Postovat kdy budu mít chuť, kdy vám budu mít co sdělit, budu mít čas (i když třeba za měsíc) a nebudu prázdně tlachat, kdy to bude něco, co dává smysl a bude tam zkrátka kus mě. Jak říkám, ne, že bych teď blogovala zrovna s davem... ehm... vždycky jsem si přišla trochu "mimoň", ale já mám tohle mimoňství ráda. Mám ráda lidi, kteří jsou sví (a teď nemluvím o sobě), kteří nesplývají se stády. Bohužel přijde mi, že v blogovém světě je už takových málo, ale o to víc si cením těch, kteří takoví jsou a vždy je sleduju s nadšením. Nemyslím to teď jen k blogům, ale lidem obecně.

Nerada takovéhle věci píšu protože to zní jako jedno velké klišé ale lidi, nenechte se ovlivnit ničím, buďte prostě jen a jen svoji ač třeba divní - nefoťe si kelímky starbucks, Kylie Jenner rty, knihy, které nečtete, nevyprávějte vtipy, kterým nerozumíte, nebavte se s lidmi jen protože jsou "cool" a tak dále a tak dále. Prostě nesnažte se být tím kým nejste. Toť vše. Poslední dobou je toho v okolí tolik, že jsem to musela napsat. Vždyť je přece super, když jsou lidé odlišní. V tom je to kouzlo. Ráda bych se na podobná témata ještě rozepsala, pokud by to někdo četl. Nicméně jaký vy na tyhle věci máte názor?